První republika

První republika je označení pro Československo v období od jeho vzniku v roce 1918 do Mnichovské dohody v roce 1938.

Vlajka státu                                              Státní znak

Mapa státu

První republika

Dne 14. prosice byl Tomáš Garrygue Masaryk zvolen prvním prezidentem Československé republiky podle prozatímní ústavy.

Nová ústava z 29. února 1920 nahradila onu provizorní z roku 1918. Československo bylo ustanoveno jako parlamentní demokracie řízená parlamentem, který se skládal ze Senátu a Poslanecké sněmovny. Členové parlamentu byli voleni na základě všeobecné volby. Parlament měl jak výkonnou tak zákonodárnou moc. Až později přešla výkonná moc na vládu a prezidenta. Ten byl volen parlamentem na 7 let a jmenován vládou. Ústava umožňovala vládě poměrně velké pravomoci, zejména ohledně lokálních problémů. Podle ústavy bylo Československo unitárním státem. V letech 1918-1928 bylo Československo administrativně rozděleno na 5 samosprávných zemí (zemi Českou, zemi Moravskou, zemi Slezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou). Centry jednotlivých zemí byla zemská města. Byla to Praha, Brno, Opava, Bratislava a Užhorod. S výjimkou Slovenska a Podkarpatské Rusi tak ostatní země navazovaly na předchozí správní model existující s jistými menšími úpravami již od středověku. V roce 1928 byla země Slezská spojená s Moravskou, aby se oslabil vliv německého obyvatelstva. V letech 1928-1939 se tak ČSR dělila na 4 samosprávné země: zemi Českou, zemi Moravskoslezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou. Lokální problémy si jednotlivé země řešily samy. Slovensko a Podkarpatská Rus měly přislíbenou autonomii, které se však v době tzv. První republiky nedočkaly, požadavkům sudetských Němců byla vláda ochotná ustoupit až v roce 1938.